Zahrada, kde se děly divy

Když jsme byli pozváni řešit zahradu v Horních Měcholupech, stál na pozemku starý rodinný dům s vysokým schodištěm na verandu zvýšeného přízemí, který nenabízel příliš komfortu. Zahrada byla udržovaná, ale bez očividného konceptu, prostě taková „jak šel čas“. Trávníku dominovaly vzrostlé jehličnany v přední části zahrady i u domu, dál v zahradě pak rostlo několik starých ovocných stromů. Tu a tam se u plotu krčily či uprostřed trávníku trčely keříky různých druhů a velikostí. Zdálo by se nic moc začátek, ale nějak jsme cítili silný potenciál toho místa. A pak jsme viděli projekt na rekonstrukci domu a začalo nám být jasné, že tady se budou dít divy.

Základní požadavek investorů byl dům co nejvíce propojit se zahradou a vytvořit ústřední pobytové centrum navazující na nově plánovanou relaxační přístavbu domu. Chtěli mít také intimnější sezení vzdálenější od domu. Dalším přáním bylo, aby na pochozí plochy a případné drobné stavby v zahradě byly použity přírodní materiály. Požadavkem, který jsme ovšem brali jako samozřejmost, bylo zachovat v zahradě co nejvíce stávající vzrostlé zeleně.

Zahrada je zakončena slunným sezením, jehož jádro tvoří opět modřínová terasa s vodním kanálkem. Stín poskytovala dříve stará meruňka, ze které dnes bohužel zbyla pouze polovička. Dřevěné paravány z masivního dubu vytvářejí různá zákoutí a zároveň tvoří mohutnou treláž pro pnoucí růže.

Intimní sezení v zadní části zahrady.

Stejný materiál je také zopakován na plotě podél komunikace – dubové pražce tvoří plotová „pole“ trčící z podezdívky mezi žulovými sloupky. Ty se nechaly vystavět z ubourané části domu, tudíž naprosto korespondují s materiálem přízemí.

Také jsme měli vyřešit oplocení směrem k silnici a podpořit soukromí majitelů zelenou clonou. Důležité bylo také zohlednit potřebu odděleného vstupu na pozemek k bočnímu vchodu do domu, kde mělo vzniknout soukromé kadeřnictví jedné z dcer investorů. To znamenalo oddělit soukromý a polo veřejný prostor tak, aby to nepůsobilo v zahradě příliš rušivě.

Chodník z dubových nášlapů se organicky vine přes plochu vjezdu a vstupního chodníku, podél celého domu a celou zahradou.

Vstupní části dominuje vjezd a chodník řešený z čedičových kvádříků. Ty vedou až k hlavním dveřím domu a volně se trousí dále po jednotlivých rampách až do horního patra a také dolů do zahrady. Čedič je střídán nášlapy z dubových pražců, které doplňují pochozí plochy na rampách a tvoří výrazný designový prvek.

Část zahrady je věnována užitkové funkci. Drobné vyvýšené záhonky jsou lemované proutěnými obrubami, stejně jako ploty kolem zahrady.

Neposledním přáním investorů bylo vytvořit malou užitkovou část začleněnou do nové zahrady.

Kompostér byl zhotoven také z dubových pražců.

Nově navržená přístavba domu s architektonicky promyšleným systémem nakloněných ramp namísto strmého schodiště přímo vybízela zahradu vytáhnout nejen „k domu“, ale i „na dům“. Vznikl tedy soubor střešních výsadeb, které šplhají po rampách a provázejí každý krok návštěvníka domu. Klasické střešní výsadby rozchodníků a netřesků – jak říká trefně investorka „tlustokožců“ – byly doplněny kvetoucími trvalkami, travinami i směsí letniček, které zde přesemeňují.

Nakloněné rampy vedou nejen od branky k hlavnímu vstupu do domu, ale také propojují tuto úroveň se zahradou, a to včetně horního patra domu. V zahradě pak vzniklo několik partií s různou atmosférou.

Na druhé straně louka navazuje na mohutný záhon vysokých trvalek a travin, doplněných hortenziemi a vzrůstnými česneky. Tento záhon tvoří požadovanou clonu směrem ke komunikaci a bytovým domům. Velmi silným tématem je v zahradě podpoření charakteru „pěnišníkového háje“ pod vzrostlými jehličnatými stromy. Velký záhon hýří barvami stálezelených rododendronů a azalek, čechrav, bohyšek a dalšího hustého podrostu. Tento druh výsadby pokračuje dál podél domu až do zadní části, kde vznikl polo veřejný prostor pro soukromé kadeřnictví. Díky materiálům a výsadbě plynule navazujících na soukromou zahradu, nepůsobí tato část vůbec rušivě, naopak, snad pouze díky dvěma malým brankám člověk zjistí, že se nachází na rozhraní dvou různých funkcí zahrady.

Pobytové centrum u relaxační přístavby domu, které je tvořeno modřínovou terasou pod stávajícím smrkem, je doplněno o nenápadný vodní prvek – podlouhlé nerezové kanály s vodními rostlinami. Voda v nich pouze líně teče, rostliny však čile bují a dotvářejí tak atmosféru i uvnitř přístavby, kde je vnitřní bazén. Při plavání v něm je okny vidět vegetace, takže si člověk může připadat ještě více jako v přírodě.

Na druhé straně louka navazuje na mohutný záhon vysokých trvalek a travin, doplněných hortenziemi a vzrůstnými česneky. Tento záhon tvoří požadovanou clonu směrem ke komunikaci a bytovým domům.

Na pobytové centrum navazuje intenzivní trávník, jemuž dominuje stará třešeň s kruhovou lavičkou. Pravidelně udržovaný trávník v zadní části zahrady ostře přechází v luční nesekaný trávník.

Tato zahrada získala ocenění Zahrada roku 2013.

Autor: Flera - Atelier zahradní architektury
Lokalita: Horní Mecholupy

Datum realizace: 2013-06-03 00:00:00.000000